Moderní a šetrná infrastruktura města je páteří každé metropole.Propagační plakáty tunelového komplexu Blanka, 2008
Zde shrnujeme studie a dokumenty, týkající se tunelu Blanka (a následně doprovodných opatření k nim).
Studie iniciativy Auto*Mat
- 2008: Městský okruh – zastaralá a nešetrná infrastruktura, která je přítěží naší metropole
- 2013: Zklidnění centra Prahy v kontextu zprovoznění tunelu Blanka
- 2015: Změny organizace dopravy v Praze se zprovozněním tunelu Blanka – studie proveditelnosti
Studie k tunelu Blanka a doprovodným opatřením v centru
- 2009: Studie k humanizaci severojižní magistrály (ÚRM + TSK-ÚDI)
- 2012: Posouzení možnosti zklidnění pravobřežní komunikace v úseku Smetanovo nábřeží – ulice Křižovnická (TSK)
- 2013: Možnosti úpravy organizace dopravy v hl. městě Praze k zahájení provozu tunelového komplexu Blanka (TSK)
- 2013: Usnesení Rady HMP k doprovodným opatřením se zprovozněním tunelu Blanka
- 2013: Den B – Ověřovací studie zjištění proveditelnosti navrhovaných úprav (Metroprojekt)
- 2014: Analýza situace na Smíchově po 10 letech od zprovoznění tunelu Mrázovka (Auto*Mat)
- 2014: Opatření související se zprovozněním severozápadní části městského okruhu (IPR)
- 2014: Možnosti řešení organizace dopravy na komunikační síti hl. m. Prahy v souvislosti se zahájením provozu tunelového komplexu Blanka (TSK)
Studie k návaznostem na východě Prahy
- 2013: Studie proveditelnosti dočasného vedení městského okruhu – odlehčovací trasa ve stopě ulic Povltavská, Spjovací, Českobrodská (Metroprojekt)
- 2013: Studie realizovatelnosti dočasného vedení městského okruhu MO v prostoru ulice V Holešovičkách (Satra)
- 2013: Studie proveditelnosti dočasného vedení Městského okruhu ve stopě Průmyslového polookruhu (SUDOP)
Označení jednotlivých staveb tunelového komplexu Blanka pro účely dalšího vyhledávání:
9515 Myslbekova – Prašný most
0080 Prašný most – Špejchar
0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka
Studie iniciativy Auto*Mat
2008: Městský okruh – zastaralá a nešetrná infrastruktura, která je přítěží naší metropole
Tato studie si neklade za cíl stát se plnohodnotným protipólem stavebních plánů magistrátu. Po analýze návrhu severozápadní části Městského okruhu jsme však dospěli k přesvědčení, že stavba je z pohledu dopravy, životního prostředí, výše investic i urbanistické struktury Prahy 6 a 7 nesmyslná a škodlivá. Dále podrobně vysvětlujeme, proč si to myslíme…
(Více zde .)
2013: Zklidnění centra Prahy v kontextu zprovoznění tunelu Blanka
Z opakované uzavírky Smetanova nábřeží akcemi Nábřeží žije! vychází zkušenost, že při hledání způsobů je nezbytné řešit i malostranský břeh. V analýze jsme vyhodnotili celkem deset scénářů včetně „nulového“. Za nejvhodnější považujeme zabránění tranzitu na obou březích a zatraktivnění alternativ pohybu. Ani zneprůjezdnění Smetanova nábřeží a Malé Strany spolu s otevřením nové a atraktivní Blanky nepovede ke znatelnému snížení používání automobilu pro cesty do širšího centra. Proto zneprůjezdnění obou břehů považujeme za žádoucí již nyní, zneprůjezdnit až při otevření tunelu Blanka považujeme za ústupek.
(Více zde .)
2015: Změny organizace dopravy v Praze se zprovozněním tunelu Blanka – studie proveditelnosti
Cílem tohoto studie je shrnout opatření určená k realizaci v návaznosti na zprovoznění tunelového komplexu Blanka (TKB) na základě podkladů dostupných v dubnu 2015. Studie se komplexně věnuje kontextu zprovoznění TKB, včetně v souvztažnosti na nedávné zprovoznění úseku trasy metra A do Motola. Jsou posouzena navrhovaná doprovodná opatření v historickém centru, na Severojižní magistrále, na Praze 6 a 7, i řešení návazností na tunelový komplex Blanka v severvýchodním sektoru Prahy.
Studie je k prohlédnutí zde. (tisková kvalita zde).
Studie k tunelu Blanka a doprovodným opatřením v centru
2009: Studie k humanizaci severojižní magistrály (ÚRM + TSK-ÚDI)
Studie se zabývá možnostmi humanizace severojižní magistrály po zprovoznění tunelu Blanka. Obsahuje dopravní studii. Podle ní na SJM u Muzea tranzituje mezi Jižní spojkou a Vychovatelnou zhruba 20 000 aut za den. Ta by přitom mohla jezdit tunelem Blanka.
Oficiální prezenzace studie byla z webu stažena.
Výtah ze studie (PDF)
2012: Posouzení možnosti zklidnění pravobřežní komunikace v úseku Smetanovo nábřeží – ulice Křižovnická (TSK)
Úvodní dopravní studie TSK posuzující pouze úplné uzavření Křižovnického náměstí pro IAD, bez úprav dopravního režimu na Malé Straně (tedy řešení, které již bylo překonáno).
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.2013: Možnosti úpravy organizace dopravy v hl. městě Praze k zahájení provozu tunelového komplexu Blanka (TSK)
Analýza nabízí dopravní modely se zprovozněním Blanky a rozdíly v případě základních úprav. Věnuje se základním doprovodným opatření včetně řady úprav na Severojižní magistrále a regulaci kapacity na vjezdu do ulice V Holešovičkách.
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.Dopravní modely prezentované zde jsou částečně převzaty z této studie.
2013: Usnesení RHMP k doprovodným opatřením se zprovozněním tunelu Blanka
Dne 19. listopadu 2013 přijala Rada hlavního města Prahy usnesení č. 2165, jímž se ukládá prověřit možná opatření ke zprovoznění tunelu Blanka (PDF zde ), jmenovitě:
1. Zřízení nových světelných signalizačních zařízení v těchto lokalitách (x = křižovatka):
a) Jižní spojka x 5. května (směr do centra)
b) náměstí Hrdinů – jih
c) Legerova x Wenzigova
d) Sokolská x Wenzigova
e) Liberecká x Davídkova (směr do centra)
f) 5. května x Na Strži (směr do centra)
g) 5. května x Lounských
2. Dopravně-urbanistické úpravy celoměstsky významných lokalit včetně úprav současných a zřízení nových světelných signalizačních zařízení:
a) zklidnění nám. I. P. Pavlova a ústí ulice Jugoslávská mezi Lublaňskou a Legerovou, včetně doplnění pěších vazeb a úpravou křižovatky Legerova – Jugoslávská a Legerova – Rumunská
b) Muzejní oáza včetně úprav křižovatky Legerova – Vinohradská, Václavské náměstí – Vinohradská, Wilsonova u Státní opery a garáží Slovan
3. Zavedení dopravního opatření pro veřejnou a bezmotorovou dopravu na tzv. severojižní magistrále v úseku od ulice Vyskočilova po Hlávkův most
4. Zneprůjezdnění Malé Strany
5. Zneprůjezdnění Smetanova nábřeží
6. Úprava dopravního režimu v Žitné ulici
7. Usměrnění provozu nákladní automobilové dopravy
Postoj Auto*Matu k tomuto usnesení zde. Usnesení postrádá opatření pro veřejnou dopravu a zklidnění komunikací vedoucích souběžně s tunelem. Usnesení dále nedává za úkol připravit realizaci opatření, ale pouze jejich „prověření“, a to ještě bez jednoznačných termínů.
2013: Den B – Ověřovací studie zjištění proveditelnosti navrhovaných úprav (Metroprojekt)
Studie byla formálně zadána TSK jako nezávislý materiál k posouzení realizovatelnosti opatření ke zprovoznění tunelu Blanka. S ohledem na její obsah se nicméně ukazuje být spíše dokumentem sestaveným se zjevnou snahou prokázat nerealizovatelnost těchto opatření za každou cenu. Vzhledem k řadě nepodložených tvrzení v materiálu se vyskytujících vypracoval Auto*Mat k této studii kritický komentář.
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.2014: Analýza situace na Smíchově po 10 letech od zprovoznění tunelu Mrázovka (Auto*Mat)
Analýza dopravního vývoje po zprovoznění tunelu Mrázovka ukazuje, že v okolí Smíchova byla promarněna řada příležitostí významně zklidnit přilehlé komunikace a udělat z nich místa příjemná pro život. Na Strakonické ulici poklesla intenzita dopravy o 30 %, ale nebylo toho využito k její přestavbě ze čtyřproudové výpadovky na kvalitní městskou třídu. Zanedbána byla i preference veřejné dopravy. Smíchov je i deset let po zprovoznění obchvatu přetížený jak auty pojíždějícími v kolonách, tak těmi, jež parkují, kde se dá. Celková intenzita dopravy projíždějící přes Smíchov v severojižním směru vzrostla na dvojnásobek.
Více zde .
2014: Opatření související se zprovozněním severozápadní části městského okruhu (IPR)
Jedná se o prezentaci, nikoliv o studii. Prezentace popisuje a zdůvodňuje možná opatření na Severojižní magistrále, Křižovnickém a Malostranském náměstí a v Žitné ulici.
Prezentaci najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.2014: Možnosti řešení organizace dopravy na komunikační síti hl. m. Prahy v souvislosti se zahájením provozu tunelového komplexu Blanka (TSK)
Jedná se o prezentaci, nikoliv o studii. Prezentace obsahuje řadu podkladových analýz (intenzity, směrové průzkumy), a také rozdílové kartogramy pro intenzity v případě úplného uzavření Malostranského náměstí a/nebo Křižovnického náměstí. Dále je zde představena řada drobných stavebních úprav. Analýza řeší situaci zneprůjezdnění obou břehů pro drtivou většinu IAD (včetně rezidentů), což je již v současnosti překonaný návrh.
Prezentaci najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.Studie k návaznostem na východě Prahy
2013: Studie proveditelnosti dočasného vedení městského okruhu – odlehčovací trasa ve stopě ulic Povltavská, Spjovací, Českobrodská (Metroprojekt)
Studie popisuje dvě varianty dočasného řešení severovýchodní sekce Městského okruhu – „minimální“ a „maximální“, a to v podobě dočasného řešení, ve kterém předjímá, že nedochází k přehodnocení MO ve východní stopě na tzv. „Duál“.
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.2013: Studie realizovatelnosti dočasného vedení městského okruhu MO v prostoru ulice V Holešovičkách (Satra)
Studie popisuje možná řešení zahloubení komunikace v ulici V Holešovičkách, a to jako dočasné řešení vycházející ze stávajícího návrhu dostavby MO včetně Libeňské spojky a Vysočanské radiály.
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.2013: Studie proveditelnosti dočasného vedení Městského okruhu ve stopě Průmyslového polookruhu (SUDOP)
Studie popisuje dvě varianty rozšíření Průmysloví ulice a již v minulosti připravované zmimoúrovnění křižovatek Kbelské s Poděbradskou a Kolbvenovou ulicí. Úpravy jsou chápány jako dočasné řešení vycházející ze stávajícího návrhu dostavby MO včetně Libeňské spojky a Vysočanské radiály.
Studii najdete společně s ostatními ve sdíleném adresáři zde.