Ta vysoutěžená a uzavřená cena je platná a já předpokládám, nebo respektive garantuji, že bude platná po celou dobu výstavby.Jiří Toman, vedoucí Odboru městského investora, 2007
Skutečné náklady na tunel Blanka
Ohrozí Blanka dotaci za metro A?
Kolik nás bude stát jeden průjezd Blankou
Co by se místo Blanky dalo pořídit?
Skutečné náklady na tunel Blanka
Upraveno ze zdroje zde .
V roce 2011 měla stát Blanka podle auditu cca 38 mld. Kč. Otřesné jsou cca 3,8 mld. Kč za nedoložené právní tituly, které jsou do současné doby neobjasněné, stejně jako možnost zaplacení za některé téměř stejné faktury na stejné částky dvakrát. Orgány činné v trestním řízení sice hlavní město Prahu v souvislosti s Blankou vyšetřují, ale k objasnění souboru těchto nesrovnalostí dosud nedošlo.
Na zdražení Blanky o cca 8,9 miliard Kč se měly podílet vícepráce na stavební část cca 5,03 miliard Kč, valorizace (zohlednění inflace a změny sazeb daně z přidané hodnoty) cca 3,5 miliardy Kč, vícepráce na technologickou část cca 1,04 miliardy Kč a dodatečně vyvolané investice za služby cca 0,53 miliardy Kč.
Problém je, že soustava tunelů Blanka nemůže fungovat bez tří navazujících staveb. Stavba „Strahovský tunel 2“ je známá spíš jako křižovatka Malovanka, spojující Strahovský tunel se soustavou tunelů Blanka, jež současně umožňuje do Blanky vjíždět jinak než ze Strahovského tunelu. Druhou zpravidla nejmenovanou stavbou je Svatovítská ulice, která navazuje na Blanku u Prašného mostu a byla rozšířena téměř až po Vítězné náměstí. Tyto investice se dlouhodobě do ceny za Blanku nezapočítávají, ačkoliv by bez nich byl tunel neprovozovatelný.
Do ceny tunelu Blanka je také nutno započítat protipovodňová opatření v Troji, která jsou vyvolanou investicí, a dodatečné náklady na Trojský most.
Tabulka ukazuje náklady na Blanku podle základních staveb:
| Položka | Částka |
|---|---|
| MO Špejchar – Pelc-Tyrolka | 23 632 190 tis. Kč |
| MO Prašný most – Špejchar | 4 354 307 tis. Kč |
| MO Myslbekova – Prašný most | 8 993 858 tis. Kč |
| Protipovodňová opatření | 210 500 tis. Kč |
| Strahovský tunel 2. st. | 6 002 506 tis. Kč |
| Celkem | 43 193 361 tis. Kč |
Poznámka: Trojský most je součástí stavby č. 0079 MO Špejchar – Pelc Tyrolka. Definitivní cena, kterou za něj město zaplatí, je v současnosti (9/2015) předmětem arbitráže.
Částky uvedené v tabulce jsou stále ještě pouze orientační. Praha bude za Blanku platit ještě z rozpočtů na rok 2016 a 2017.
Dalšími předpokládanými vyvolanými investicemi, jejichž realizace se v současnosti připravuje, budou pravděpodobně:
- KES (Komunikace Evropská – Svatovítská) : cca 600 mil. Kč.
- Zahloubení ulice V Holešovičkách : 6 – 9 mld. Kč.
Ve věci nákladů na Blanku se veřejnosti i zastupitelům hlavního města Prahy lhalo asi následujícím způsobem. Cca 21 mld. Kč na stavební část Blanky primátor Bém v letech 2006–10 vydával za celkové náklady na Blanku; už v roce 2011, alespoň podle auditu, činily cca 31 mld. Kč. Tento růst nákladů, jež postupně dosáhly výše cca 8,9 mld. Kč, přísně tajil. Citovaný audit ukazuje na až neuvěřitelně špatnou přípravu stavby Blanky a zcela špatné řízení výstavby ze strany vedení hlavního města, kde radní své povinnosti přenesli na odbor městského investora a odborný dozor svěřili soukromé firmě, která vesměs hájila zájmy stavební firmy Metrostav, nikoli zájmy hlavního města. Firmě IDS se za takovou práci odměna nesnížila, ale ještě zvýšila z 95 na 272 mil. Kč. Zákon o hlavním městě Praze umožňoval a i dnes umožňuje, aby i tak velkou investici, jako je Blanka, řídila prakticky výlučně rada – výjimkou je jen schvalování ročního rozpočtu a ročního účtu. O aktivitách finančního a kontrolního výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy té doby ve věci Blanky není nic známo. Samozřejmě, absolutní většina ODS v zastupitelstvu v období 2006–10, navíc pod vedením arogantního primátora Béma, nedávala opozici šanci s tím něco výraznějšího dělat.
Vícenáklady způsobené zkomplikováním dopravy v Praze po dobu výstavby Blanky v příslušném území se neuvádí.
Trojský most se mohl přestavět úsporně jako tramvajový a pro bezmotorovou dopravu. Nebyla ale vůle přestavět křižovatku na Pelc-Tyrolce tak, aby uměla mimoúrovnové odbočení z Blanky do Holešovic a zpět, a Trojský most se tím pádem musel postavit i jako silniční. Původní kalkulace silničního mostu byla méně než 0,5 mld. Kč, náklady na něj se zvýšily asi třikrát, zejména v důsledku zásadní změny jeho projektu a technologie výstavby.
Ohrozí Blanka dotaci na metro A?
Blanka pravděpodobně zhorší životní prostředí Prahy, může také ohrozit sedmimiliardovou dotaci od EU, kterou Praha získala na prodloužení metra do Motola.
Jednou z hlavních podmínek pro přiznání dotace je redukce emisí CO2 na území Prahy o 17 022 t za rok. Vzhledem k tomu, že Blanka pravděpodobně zvýší dopravní výkon IAD v Praze o 2-4%, je splnění tohoto parametru prakticky nerealizovatelné bez opatření zklidňujících dopravu na povrchu. Další z podmínek získané dotace na V. úsek metra A je snížení nehodovosti o 2% na dotčeném území. Vzhledem k tomu, že se nový úsek metra nachází v oblasti, kde se po otevření Blanky navýší počet aut, i zde do jisté míry hrozí nesplnění podmínky.
Kolik nás bude stát jeden průjezd Blankou
Když rozpočítáme pořizovací cenu a provozní náklady tunelu na 75 let, tak při průměrném průjezdu 60 tisíc aut denně vychází jeden průjezd tunelem na veřejných financích 44,7 Kč (po odečtení daně z paliva 38,3 Kč). Pokud by chtěl tunel provozovat komerční subjekt a počítal s návratností investice 30 let, muselo by být mýtné dokonce až 110 Kč (bez DPH).
(Podrobněji zde .)
(Poznámka: Tento výpočet uvažuje „oficiální“ investiční náklady na tunel Blanka v odhadnuté výši 43 mld. Kč. Vezmou-li se v úvahu celkové výdaje z předchozí kapitoly, vzrostou veřejné náklady za jeden průjezd na částku zhruba 60 Kč.)
Tabulka pro tunel jako veřejnou investici:
| vozidel v pracovní den | 60 000 |
| vozidel o víkendu – poměr k pracovnímu dni | 0,65 |
| počet pracovních dní | 252 |
| počet dní volna | 113 |
| investiční výdaje | 43 000 000 000 Kč |
| provozní výdaje / rok | 300 000 000 Kč |
| životnost tunelu | 75 let |
| celkový počet jízd za životnost tunelu | 1 464 525 000 |
| celkové výdaje | 65 000 000 000 Kč |
| cena za průjezd jednoho vozidla | 44,7 Kč |
| délka tunelu | 6,40 km |
| daň z paliva | 1 Kč / km |
| Odhadnutá cena za průjezd jednoho vozidla po odečtení daně |
38,3 Kč |
Tabulka pro komerční provozování tunelu:
| vozidel v pracovní den | 50 000 |
| doba splácení investice | 30 let |
| celkový počet jízd v době splácení investice | 488 175 000 |
| cena celkem | 52 000 000 000 Kč |
| cena za průjezd jednoho vozidla | 106,5 Kč |
| cena s DPH | 129 Kč |
Co by se místo Blanky dalo pořídit?
Cena tunelového komplexu Blanka se pohybuje okolo 40 mld. Kč. Praha proto na několik let musela razantně snížit výdaje na své běžné fungování. Tunel zřetelně vyčerpává městský rozpočet a zřejmě kvůli němu klesne životní úroveň či kvalita veřejných prostranství a služeb. Za 35 miliard Kč se dá orientačně pořídit:
- 100 000 nových přechodů pro chodce, což by několikrát pokrylo potřebu celé ČR
- důkladné opravy a průběžné rekonstrukce městských ulic po dobu patnácti let
- 100 000 moderních dětských hřišť
- 30 000 plně vybavených sanitek
- 80 zastávek městské železnice (to by 4x pokrylo potřeby Prahy)
- 50 kilometrů nových tramvajových tratí včetně přestaveb celé ulice (2x potřeba Prahy)
- 5000 kilometrů kvalitních cyklostezek (pokryje 30x potřeby Prahy)
- výjezd milionu studentů zabývajících se plánováním měst na 5 měsíců do země, kde problémy vyřešili jinak (pokrylo by potřebu celého světa na desítky let)
- 100 000 carsharingových osobních vozidel
- 527 tramvajových souprav T15 a cca 1500 levnějších tramvajových souprav.
- Připravovaná indická obdoba navigačního systému GPS
Zdroje:
Ekolist
Cyklisté sobě – analytická skupina
Tiskové zprávy Auto*Mat