Sdružení Auto*Mat získalo v dubnu odborné materiály k doprovodným opatřením se zprovozněním tunelu Blanka, jejichž přípravu předchozí vedení Prahy zastavilo. Bylo tak možné připravit nový, ucelený koncept dopravních opatření se zprovozněním tunelu Blanka na základě všech dostupných zdrojů. Nová studie, kterou Auto*Mat tímto zveřejňuje, je jeho odborným vkladem k přípravě doprovodných opatření se zprovozněním tunelu Blanka a následné řešení dopravy v severovýchodním sektoru Prahy.
Dokončenou studii předali zástupci Auto*Matu již v předstihu (koncem dubna 2015) náměstkovi primátorky pro dopravu Petru Dolínkovi a některým členům dopravního výboru. Některé z materiálů zadaných či zpracovaných v minulosti Technickou správou komunikací zpochybňují realizovatelnost humanizace magistrály nebo omezení tranzitu historickým centrem. Díky vyžádání materiálů připravených už před jarem 2014 bylo ale možné vyvrátit řadu nesmyslných tvrzení. Ty se v některých materiálech vyskytly evidentně pro to, aby ředitel TSK a dřívější vedení města mohlo doprovodná opatření se zprovozněním Blanky pohřbít.
Nová studie Auto*Matu doporučuje chránit ulici V Holešovičkách světelnou závorou a zahájit humanizaci severojižní magistrály. Popisuje podrobně, jak odstranit nežádoucí tranzit přes Smetanovo nábřeží a Malou Stranu bez omezení pro rezidenty. Auto*Mat dále doporučuje snížit počet pruhů ve Veletržní a Žitné ulici.
Na základě materiálů firem Metroprojekt, Satra a Sudop z roku 2013 a podle připravovaného konceptu územního plánu Auto*Mat navrhuje, aby bylo pokračování Blanky na východě Prahy vedeno dlouhodobě bez výstavby megalomanských staveb, s využitím stávajících ulic Povltavská a Průmyslová.
Auto*Mat současně zveřejňuje podkladové materiály, které před několika týdny získal od TSK a IPR na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Veškeré informace publikuje Auto*Mat na stránce https://tunel-blanka.cz. Auto*Mat chce dát tunelu Blanka smysl – proto navrhuje 60 konkrétních doprovodných opatření. Některá doprovodná opatření, která považuje za potřebná, již byla realizována, jedná se ale zatím jen o marginality. Význam realizovaných opatření pro smysl Blanky Auto*Mat odhaduje zatím na 2% .
Ke stažení:
Změny organizace dopravy v Praze se zprovozněním tunelu Blanka – studie proveditelnosti
- Náhled studie pro web zde (1,7 MB)
- V tiskové kvalitě ke stažení zde. (google drive, 7 MB)
- Seznam a stručný popis studií k tunelu Blanka a doprovodných opatření zde
- Všechny studie ke stažení zde (google drive, cca 400 MB)
Manažerské shrnutí studie
Cílem tohoto materiálu je shrnout opatření určená k realizaci v návaznosti na zprovoznění tunelového komplexu Blanka (TKB) na základě podkladů dostupných v dubnu 2015. Tunelový komplex Blanka je především novou dopravní kapacitou, vedenou v těsné blízkosti historického centra. Ta je připravena „zaplnit se” nad rámec provozu probíhajícího v koridoru TKB dnes. Je v zásadě věcí návazných dopravních opatření, v jaké míře se zaplní dopravou, která v současnosti nadměrně zatěžuje ulice centra a osu severojižní magistrály, či téměř výhradně dopravou novou, se všemi dopady.
Doprovodná opatření se zprovozněním TKB lze rozdělit do čtyř hlavních skupin:
- Opatření vyvolaná zprovozněním TKB – zacílená na zvládnutí přímých dopadů zprovoznění tunelu (zvýšená intenzita provozu na návazných komunikacích)
- Opatření zacílená na převedení povrchové dopravy do TKB (z komunikací souběžných s TKB, z centra Prahy), včetně opatření bránících opětovnému nárůstu povrchové dopravy na uvolněných ulicích
- Opatření zatraktivňující neautomobilové druhy dopravy s cílem zvýšit konkurenceschopnost veřejné dopravy a nabídnout alternativní dopravní kapacitu
- Příprava střednědobého dopravního řešení pro východní sektor Prahy
Ze znalosti chování dopravy po zprovoznění velkých staveb (dopravní indukce a redukce) vyplývá nezbytnost doprovodných opatření zaměřených na převedení maxima dopravy ze stávajících komunikací do TKB. Jejich realizace okamžitě se zprovozněním tunelu je jediným prostředkem schopným omezit jak zhoršení parametrů životního prostředí v Praze po zprovoznění TKB, tak zachovat alespoň přijatelnou plynulost individuální automobilové dopravy na ostatních pražských komunikacích.
Jednou z podmínek evropské dotace na metro do Motola je snížení produkce CO2 z dopravy na území Prahy o cca 0,5% v rozhodném období pěti let po zprovoznění metra. Zprovoznění TKB má bez doprovodných opatření schopnost zvýšit dopravní výkon IAD na území Prahy (a tím v zásadě produkci emisí CO2 z dopravy) odhadem o 2%, což splnění tohoto indikátoru přímo ohrožuje. Doprovodná opatření se tak musí soustředit i na zastropování celkového dopravního výkonu IAD na území Prahy.
U opatření vyvolaných zprovozněním TKB je nezbytné dbát nejen na plynulost dopravy, ale také na bezpečnost pěších a cyklistů. Kapacita odlehčených komunikací souběžných s TKB by se měla za normálního provozního stavu tunelu snížit.
Omezení tranzitu historickým centrem (malostranský břeh a Smetanovo nábřeží) je jedním z klíčových faktorů, které mohou přispět ke zvýšení pozitivních dopadů zprovoznění TKB na dopravní systém Prahy. Pro co největší pozitivní dopad je zásadní, aby řešení nezůstalo polovičaté. Jako optimální stav se jeví regulace průjezdu Malostranským a Křižovnickým náměstím na základě filtrování necílových uživatelů v Praze 1.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat nastavení podmínek pro rezidenty a systému, jakým by měla být vozidla klasifikována. Detailní nastavení těchto parametrů by mělo být předmětem další diskuse. Kontrolu dodržování neprůjezdné oblasti je žádoucí výhledově zautomatizovat.
Specifickou roli má v opatřeních souvisejících se zprovozněním TKB severojižní magistrála. Zprovozněním TKB vzniká severojižní magistrále paralelní stopa, vedená převážně mimo kontakt se zástavbou. Charakter severojižní magistrály v centrální části města si taktéž naléhavě žádá úpravy vedoucí k její humanizaci, zejména k obnově velkého počtu zrušených nebo omezených pěších a bezmotorových vazeb nebo ke zvýšení komfortu vazeb stávajících.
Doprovodná opatření doporučená v materiálech TSK a IPR jsou realizovatelná bez zásadních negativních dopadů, řadu z nich by bylo dokonce možné realizovat ještě před zprovozněním TKB. Vzhledem k realizovatelnosti větší části úvodních humanizačních opatření ještě před zprovozněním TKB lze zahájit jejich přípravu neprodleně.
I se zklidněním komunikací v centru je možné realizovat výraznější snížení kapacity SJM jižně od nám. I. P. Pavlova. Opatrnější přístup bude nutný v křižovatkách na I. P. Pavlova, s Anglickou a před Muzeem. Ani zde by ale úpravy navrhované IPR neměly snížit kapacitu natolik, aby znemožnily realizaci navrhovaných opatření včetně tzv. Muzejní oázy.
Jako velmi podstatná se jeví navrhovaná úprava ulice Žitné, spočívající ve snížení počtu jízdních pruhů ze tří na dva tak, aby se zmenšila vazba magistrály na pravobřežní komunikaci. Vhodné opatření je třeba najít i pro opačný směr. Veletržní ulice je komunikací, která bude z větší části nahrazena TKB a současně nevede v přímém kontaktu s výjezdy z tunelu. Snížení počtu jízdních pruhů je zde nejen žádoucí, ale dokonce zcela nezbytné pro zachování zklidněného charakteru Letné po zprovoznění TKB.
Je nezbytné uspíšit přípravu stavebních opatření tak, aby jejich realizace mohla být zahájena okamžitě po zprovoznění TKB. Dokončení hlavních stavebních opatření by pak mělo být nejzazším termínem zahájení uživatelské regulace průjezdu historickým centrem.
Žádoucí kompenzace usnadňující vstřebání asimilaci cest nevykonaných IAD spočívá ve zkvalitnění služby veřejné dopravy, zejména v důslednější preferenci tramvají ve zbývajících problémových úsecích (např. Vinohradská).
Pro severovýchodní sektor Prahy se jako nejvhodnější střednědobá kombinace jeví realizace následujícího funkčního celku v horizontu cca 3 – 4 let, a to za předpokladu souběžného přehodnocení Městského okruhu v rámci přípravy nového územního plánu:
- Pro zahloubení ulice V Holešovičkách porovnat variantu vedení tunelu pod ulicí s alternativami částečného nebo úplného uhnutí pod kopec Bílé skály a najít přednostně řešení s kapacitou 1+1 nebo 2+1 jízdní pruh (v závislosti na podobě odbočení do Zenklovy).
- Na ose Povltavská – Českobrodská realizovat jen minimální zásahy, cílené jak na dílčí zvýšení propustnosti, tak na zvýšení bezpečnosti bezmotorových vazeb.
- Na ose Průmyslová – Kbelská realizovat podjezd Poděbradské (podjezd Kbelské podmíněně) a zásahy odpovídající ose Povltavská – Českobrodská. Charakter Průmyslové odpovídá v zásadě už dnes požadavkům „duálního” systému, předpokládaného v aktualizaci územního plánu.
- Zkapacitnění Štěrboholské radiály od Lanového mostu po Průmyslovou na 3+3 pruhy je přípustné, ale jeho realizace nesouvisí se zprovozněním TKB.
V severozápadním sektoru je žádoucí ve střednědobém výhledu přehodnotit tzv. Komunikaci Evropská – Svatovítská (KES) od ul. Gymnazijní po MÚK Prašný most. Jeho realizace je smysluplná v základním provedení 1+1 pruh a společně se snížením počtu pruhů pro IAD na odlehčeném úseku Evropské a zlepšením bezmotorových vazeb na Vítězném náměstí.