Office 2016 Product Key sale frevvy Buy Cheap Office 2016 products Activation keys 4.8/5 (from 354 reviews) 25.49USD Suppliers cheap Office 2016 Product Key Windows 10 Home Key Office Professional Key sale buy Office Professional 2013 Key http://www.productkeysale.com buy cheap windows 10 key buy cheap office 2016 key buy cheap office 2013 key purchase Windows 10 Professional key canada goose jakke outlet canada goose jakke 2015 canada goose online shop køb canada goose jakker canada goose vest tilbud køb billig ægte canada goose udsalg canada goose jakke mænd tilbud canada goose vinterjakke herre canada goose flyverdragt voksne canada goose pris jakke canada goose jakke billig trillium parka canada goose dame billige canada goose trillium parka canada goose rabat shop ægte canada goose jakke billig canada goose jakke herre tilbud billige canada goose jakker udsalg canada goose danmark 2015 jakke canada goose parka outlet canada goose jakke dba canada goose jacket sale canada goose outlet danmark canada goose trillium parka dam canada goose jakke dame pris canada goose dk jakker canada goose jakker københavn canada goose vinterjakker udsalg canada goose vest sverige til salg billig jakke canada goose canada goose danmark pris store canada goose jakke dame tilbud canada goose jakker 2015 canada goose jakke brugt canada goose dk forhandlere canada goose salg danmark billige goedkoop canada goose jassen online

O Blance pro pokročilé

Soubor staveb Městského okruhu jako místní komunikace nepodléhal posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu tehdy platného zákona 244/1992 Sb. – EIA.Ing. Milan Jindra, Inženýring dopravních staveb, a.s.


Blanka není zrovna novodobým dopravním řešením, jak by se mohlo zdát. Začala se rodit už v 70. letech 20. století jako součást Základního komunikačního systému (tzv. ZÁKOS). Ten původně předpokládal výstavbu tří dálničních okruhů a jedenácti radiál spojujících je s centrem. Blanka, část Městského okruhu, je tedy ve skutečnosti dítětem socialistického dopravního plánování, které uvažovalo o Praze jako o městě protkaném rychlostními komunikacemi.

ZAKOS

ZÁKOS

Koncepce ZÁKOSu po revolučním roce 1989 doznala několika změn (např. už nebylo v plánu zbourat kus Žižkova kvůli jedné z radiál). Dílčí změny přinesl i rok 1999. Tehdejší koncept Územního plánu HMP už počítal jen se dvěma okruhy – vnějším Pražským okruhem a vnitřním Městským okruhem – a sedmi radiálami.

Městský okruh se začínal uzavírat. V jeho severozápadní části se uvažovalo nad variantami Hana“ (Holešovice), Dana“ (Dejvice) a Blanka“ (Bubeneč). Jako nejvhodnější byla vybrána Blanka. Její finální trasu už zachycuje schválený územní plán HMP usnesením Zastupitelstva hl.m.Prahy č.10/05 ze dne 9.9.1999 a vyhláškou č.32/99 Sb., o závazné části územního plánu hl.m.Prahy.

Dana, Blanka a Hana

Dana, Blanka a Hana

Návrh dokumentace pro umístění stavby (DÚR) byl odevzdán v únoru 2000.

Podle tehdy platného zákona 244/1992 Sb. Blanka, evidovaná jako místní komunikace, nepodléhala posuzování vlivů na životní prostředí – tzv. EIA. Protože však zasahuje do chráněného území Stromovky, bylo v červenci 2000 nařízeno Odboru životního prostředí MHMP zpracování biologického hodnocení vlivu stavby na životní prostředí dle zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Stanovisko ze dne 7. 9. 2001 bylo kladné.

Prvotní analýza dopravních následků provozování tunelu nebyla zveřejněna (v dílčí podobě je zveřejněna pouze v infocentru tunelu Blanka). Přesná analýza vzniká na TSK-ÚDI až nyní, na základě nejnovějších dat.

V roce 2001 byl na světě čistopis dokumentace DÚR a v září 2001 byla podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (ÚR) na odbor územního rozhodování Magistrátu HMP. Rozhodnutí o umístění stavby Blanka, celým názvem „Městský okruh Myslbekova – Pelc Tyrolka, stavba č.9515 Myslbekova – Prašný most, stavba č.0080 Prašný most – Špejchar a stavba č.0079 Špejchar – Pelc Tyrolka“, bylo vydáno odborem územního rozhodování Magistrátu HMP dne 8. 7. 2002 (čj.:MHMP/131247/01/OUR/DI/Š). Platnost tohoto rozhodnutí napadly Ateliér pro životní prostředí a Sdružení na podporu zeleně a ovzduší v Praze 6. Rozhodnutí však potvrdilo Ministerstvo pro místní rozvoj s nabytím právní moci 22. 5. 2003.

V červnu 2005 bylo vydáno stanovisko k dopracované dokumentaci dle § 120 Stavebního zákona o souladu DSP s rozhodnutím o umístění stavby.

V podmínkách uděleného stavebního povolení (bod č. 83) z listopadu 2006 je uvedena podmínka zprovoznění Blanky nejpozději současně se zprovozněním vnějšího okruhu (zdroj ).

V roce 2007 byly přiděleny první finanční prostředky na stavbu samotnou.


Jak se Pavel vsadil

Poté, co primátor Bém v listopadu 2007 stavbu definitivně zahájil, vsadil se Auto*Mat, že její cena výrazně překročí deklarovaných 26,8 miliard Kč. Nyní je odhadovaná cena tunelu kolem 37 miliard, bývalý primátor svou sázku nepochybně prohrál a měl by pro Auto*Mat vykonat padesát hodin dobrovolnických prací.

 

V květnu a říjnu roku 2008 dochází při ražení tunelu ke dvojímu propadu v parku Stromovka.

V roce 2008 publikoval Auto*Mat studii „Městský okruh – zastaralá a nešetrná infrastruktura, která je přítěží naší metropole“ analyzující problémy pro bezmotorovou dopravu (více zde ).

V roce 2008 se sdružení Za naši budoucnost z ulice V Holešovičkách podařilo úspěšně napadnout jedno ze stavebních povolení.

V červenci 2010 se tunel propadl potřetí, na parkovišti za ministerstvem kultury.

V letech 2007 – 2013 probíhaly na řadě míst menší šarvátky o řešení na povrchu, ať už v souvislosti se samotnou výstavbou, nebo ve snaze zlepšit podmínky pro pěší a cyklisty, které byly v původní dokumentaci k bezmotorové dopravě velmi špatné. Cyklodoprava nebyla řešena vůbec.

Povedlo se zabránit vykácení stromů podél ulice Na Špejcharu, které měly padnout kvůli dočasné přeložce tramvajové trati. Na ulici Milady Horákové ale padla alej před Molochovem. Ve stejné době probíhaly debaty o umístění knihovny Jana Kaplického a o zakrytí parkoviště při tunelu nadstavbou, které posloužily odvedení pozornosti od toho, že hned vedle plánovaného „blobu“ mezitím vzniká mimoúrovňová křižovatka s daleko drtivějšími dopady na strukturu města.

Praha 6 dokázala prosadit zásadní úpravu okolí metra Hradčanská, která sice není optimální , ale alespoň pro chodce je díky povrchovým přechodům lepší než původní řešení . Na navrácení úrovňového a městotvorného přechodu pro pěší na křižovatku Prašný most už ale nezbyly síly.

Výstavba tunelu ovlivnila i stav řady prvorepublikových vil na Špejcharu, jejichž vlastník využil příležitosti a nechal je zchátrat, aby zde v budoucnu mohl postavit víceúčelovou kancelářskou budovu.

Trojský most byl původně navržen jako standardní konstrukce za cca 400 mil. Kč. Již po podepsání smlouvy na stavbu nového mostu s firmou Metrostav však bylo rozhodnuto o konání architektonické soutěže na jeho podobu, v níž vyhrál sice elegantní, ale konstrukčně mnohem složitější most. Stavba na hraně technické realizovatelnosti se nakonec oproti původní stavbě více než 3x prodražila. Změna řešení po uzavření smlouvy se zhotovitelem byla samozřejmě z dnešního pohledu zcela nestandardní řešení, ale ve své době bohužel běžným jevem.

Další vedení magistrátu v čele s primátorem Svobodou se po roce 2011 pokusilo vnést do financování tunelu pořádek. Od května 2012 proto magistrát neproplácel hlavnímu staviteli Blanky Metrostavu sporné faktury. Metrostav pak začal hrozit zastavením prací. V listopadu 2013 vytasilo město další trumf: Aby se Rada pojistila proti možné žalobě podobné té, co byla podána kvůli prodloužení smlouvy k Opencard, vynutil si primátor Hudeček, že o platnosti smlouvy rozhodne arbitráž. Stavba potom skutečně čtyři měsíce stála, až byla v dubnu 2014 v první arbitráži platnost smlouvy potvrzena. Otevření tunelu se tím posunulo o další půlrok. Druhá arbitráž se týkala Trojského mostu, který byl ale paradoxně dokončen dříve, už v říjnu 2014.

V současnosti není stanoven termín zprovoznění tunelu. Kontrola zjistila poškození řady kabelů vlhkostí, bude nezbytná jejich výměna, která potrvá nejméně několik měsíců.

Doprovodná opatření

Na výstavbu tunelu mají navázat jednak opatření, jež magistrát uvažoval k vyladění dopravy a nepřetížení návazných ulic (zejména signalizace na Vychovatelně v ulici V Holešovičkách), jednak úpravy dopravního režimu v centru, které měly zajistit, aby ze zprovoznění tunelu neprofitovali jen uživatelé automobilů (zejména doplnění nových a zlepšení stávajících příčných úrovňových vazeb přes magistrálu). Realizace těchto opatření je ovšem krajně nejistá .

Příprava těchto opatření se ve druhé polovině roku prakticky zastavila. Zelenou dostaly záměry, které mají zvýšit kapacitu městských ulic tak, aby byly schopné vstřebat nárůst dopravy způsobený tunelemm jako je obchvat Vítězného náměstí z Prašného mostu na Evropskou (tzv. KES), rozšíření Libeňského mostu na 2+2 jízdní pruhy a dokonce zmimoúrovnění křižovatky Harfa u Libeňského nádraží.

Libeňský most

Libeňský most

Po volbách na podzim 2014 jsou nicméně tyto záměry přehodnocovány, zejména Libeňský most bude patrně rekonstruován v provedení 1+1 pruh. Nový radní pro dopravu Petr Dolínek také slíbil obnovit přípravu některých doprovodných opatření ke zprovoznění tunelu .

Návaznosti

V roce 2014 bylo v rámci přípravy nového územního plánu přehodnoceno řešení nadřazeného komunikačního skeletu, včetně severovýchodní sekce Městského okruhu.

Poslední stavbou Městského okruhu měla být jeho severovýchodní část – Blanka 2. Nový koncept uvažuje vedení dvou komunikací o nižší kapacitě (tzv. duál“), s využitím jak stávající stopy Městského okruhu, tak zkapacitnění ulice Průmyslové včetně doplnění dvou mimoúrovňových křižovatek v Hloubětíně. Zkapacitnění Průmyslové je v pokročilejší fázi přípravy, protože bylo plánováno už dříve. Hrozí ale opět zhoršením situace pro bezmotorovou dopravu.


Zdroje:

http://slon.diamo.cz/hpvt/2005/tezba/S_03.htm
http://www.auto-mat.cz/kauzy/blanka/jak-blanka-vznikla
http://www.praha6.cz/forum/read.php?5,5726
http://www.auto-mat.cz/kauzy/blanka-ii/

Kam dál?