(část 2 zde)
Za dva měsíce se opět posunula debata o návazných opatřeních ke zprovoznění Blanky. Především byla počátkem června zřízena pracovní skupina složená se zástupců městských částí a dalších institucí, jež má za úkol shromáždit požadavky městských částí na opatření po zprovoznění Blanky a následně je vyhodnotit a doporučit k realizaci. V průběhu června a července se pak řada městských částí přihlásila s konkrétními návrhy na doprovodná opatření a v různé míře je podpořila usneseními jejich volených orgánů. Požadovaný rozsah a časový horizont realizace těchto opatření se mezi jednotlivými městskými částmi liší, logicky i podle toho, jak moc jsou vystaveny následkům zprovoznění tunelu.
Následující text má za cíl shrnout jednotlivé požadavky městských částí, jichž se otevření tunelu přímo dotýká, tedy Prahy 1, 5, 6, 7 a 8, a porovnat s podněty Auto*Matu na tomto webu. Dění na Praze 2, 3 a 4 v souvislosti s otevřením Blanky se váže především na možnost humanizace severojižní magistrály a jejich požadavky zatím nejsou známy. Humanizaci magistrály má však v programu magistrátní koalice bez ohledu na zprovoznění tunelu.
Začíná se každopádně rýsovat určitá naděje, že se po zprovoznění Blanky – na rozdíl od zprovoznění prakticky veškerých předchozích silničních staveb – nějakých opatření regulujících automobilovou dopravu dočkáme, ač zatím nelze odhadnout jejich rozsah.
Jisté je to, že pokud se s realizací opatření bude váhat, či čekat léta na stavební úpravy, bude to znamenat velké riziko indukce nové dopravy, jež může zpětně zahltit i místa, jimž tunel z počátku uleví (o tom více na tomto blogu). Zpožděná realizace opatření k humanizaci stávajících ulic se tak bude potýkat s nově ustavenými vyššími intenzitami automobilové dopravy na celé síti dotčené Blankou.
Dalším rizikem je to, že se některá opatření nepodaří realizovat, což bude mít dopad na celkovou koncepci opatření, protože ty budou, jak vyplynulo ze studie proveditelnosti Auto*Matu, fungovat nejlépe jako jeden celek. Ale přejděme již k jednotlivým městským částem:
Praha 1
Praha 1 může na zprovoznění Blanky (spolu s Prahou 7) vydělat relativně nejvíce, protože Blanka nově tvoří její západní obchvat. Je pozitivní, že zastupitelstvo městské části schválilo dne 24. 6. 2015 usnesení, že po zprovoznění tunelu Blanka požaduje „vymístění tranzitní automobilové dopravy z Malé Strany a Starého Města do tunelového komplexu Blanka, v co nejkratší možné době po jeho otevření.“ Toto usnesení bylo schváleno drtivou většinou hlasů na základě kompromisu mezi koalicí a opozicí a dává tak vedení Prahy 1 vysokou legitimitu v rámci vyjednávání s Magistrátem.
Konkrétní kroky naznačuje výstup z návštěvy Prahy 1 radním pro dopravu Petrem Dolínkem dne 13. 7. 2015, kdy byla nicméně zmíněna jako určená k vymístění tranzitu pouze Karmelitská ulice. Ze zkušeností (například z akcí Nábřeží Žije) vyplývá, že by se oba břehy měly řešit naráz, jinak se doprava přelévá z jednoho břehu na druhý. Předpokladu, že Praha 1 plánuje v tuto chvíli vymístění tranzitu pouze z Malé Strany, nasvědčuje i zmínka o potřebě rozšířit jízdní pruh pro auta na Mostě Legií ve směru na Národní divadlo. To jistě bude mít pozitivní dopad na plynulost tramvajové dopravy, bude to ale na úkor již tak nepříliš širokého chodníku. Hrozí také zvýšení intenzity levého odbočení z mostu na Smetanovo nábřeží (ke kterému by mohlo dojít zejména při vymístění tranzitu pouze z Karmelitské ul.). To by mohlo zhoršit již tak zoufalé poměry na křižovatce Národní divadlo, kde jedno vlevo odbočující auto může křižovatku zcela zablokovat. Na podrobnosti ale budeme muset počkat.
V rámci výstupů z této návštěvy pak byla zmíněna i další opatření, jež mohou zvýšit smysl Blanky, jako je zobousměrnění Národní třídy mezi Perštýnem a Perlovou. Jako jednoznačně pozitivní se pak jeví snaha Prahy 1 a Magistrátu na urychlení prací na obnovení tramvajového propojení Vinohrad a Hlavního nádraží.
Praha 5
Rada městské části 14. 7. 2015 schválila koncept dílčích úprav dopravního režimu uvnitř zóny Městského okruhu, která by měla vést k částečnému snížení kapacity na vjezdu do blokové zástavby Smíchova a tím ke zlepšení podmínek na tzv. „malém smíchovském okruhu“. Realizaci opatření Praha 5 požaduje ještě v tomto roce. Opožděně tak pětka uplatňuje opatření, jež bylo vhodné realizovat již před jedenácti lety, spolu se zprovozněním tunelu Mrázovka. Otevření Blanky je pak díky dobudování obchvatu centra včetně centra Prahy 5 dobrou příležitostí, jak snížit zatížení Smíchova tranzitní dopravou a tímto také částečně napomoci snížení intenzit dopravy na Praze 1 a Praze 2 a spolu s některými jejich opatřeními tak výrazně ulevit historickému centru.
Největším navrženým opatřením je snížení počtu pruhů na Strakonické od Lihovaru dále do centra. Tam po zprovoznění smíchovské části Městského okruhu (Dobříšské a tunelu Mrázovka) poklesly intenzity skoro na polovinu, aniž by tomu byla přizpůsobena dosavadní podoba ulice (kapacitní komunikace s rychlostí 70km/h). Existující podoba Strakonické brání v rozvoji okolí Smíchovského přístavu (kde je plánována bytová výstavba). V neposlední řadě pak Strakonická přetíná přístupové cesty k řece.
Počet pruhů navrhuje Praha 5 snížit i na pokračujícím Hořejším nábřeží, kde vede silná automobilová doprava hustou zástavbou a negativně ovlivňuje místní obyvatele. Snížením počtu pruhů může mj. dojít i ke zvýšení počtu parkovacích stání pro rezidenty, jichž je v lokalitě velký nedostatek. V ulici V Botanice je plánována změna řešení řadicích pruhů, také s bonusem nových parkovacích stání a v Radlické ulici půjde o odstranění kolize rovně jedoucích aut a vpravo odbočující tramvaje. Jedná se o dlouhodobý neuralgický bod na trase linky 7. Koncepčnímu řešení problematického Malého smíchovského okruhu (včetně preference tramvají na jeho kříženích) se však Praha 5 zatím vyhnula..
U všech opatření platí, že řidiči stále mají víc než dostatečnou volnou kapacitu na dálničním tahu Městského okruhu, právě pro odlehčení Smíchova postavenému a tak nebudou mít na automobilovou dopravu významně negativní dopad.
Praha 6
Ani Praha 6, jako městská část s potenciálně výrazným zatížením dopravou přijíždějící do Blanky, nelenila. Dne 12. 6. 2015 rada schválila rada městské části soubor navrhovaných opatření, jež bude požadovat po Magistrátu po zprovoznění tunelu. Mezi její požadavky patří výstavba komunikace Evropská – Svatovítská v omezené kapacitě, jež umožní díky odklonění dopravy zlepšení podmínek pro chodce na Vítězním náměstí. Dále požádala o sledování všech ulic navazujících na Blanku, s tím, že kdyby se na nich doprava zvýšila, bude požadovat zlepšení bezpečnosti chodců. Jedná se např. o ulice Pevnostní, Na Ořechovce či Střešovickou. Na ulicích Milady Horákové a Patočkově v úsecích nad Blankou požaduje jako opatření ke snížení kapacity, ale zároveň zachování kapacity v případě problému v Blance, instalaci pruhů vyhrazených pro autobusy. Toto opatření je zvláště významné proto, že jinak dojde v úseku Malovanka – Špejchar v součtu Blanky a kapacity na povrchu na zvýšení počtu jízdních pruhů ze 4 na 10! (6 v Blance a 4 na povrchu, s buspruhy to nově bude „jen“ 8 pruhů). Praha 6 také chce využít tunelů Městského okruhu k vedení expresních linek ve směru na Prahu 5 a Prahu 8. Dále pak požaduje kvalitní a přesné vyhodnocení dopadů tunelu na dopravu a životní prostředí, což však již město opakovaně přislíbilo.
Praha 7
Praha 7 přišla jako první s postojem, že zklidnění souběžných komunikací je nezbytné realizovat ihned se zprovozněním tunelu. Proto Magistrátu již 20.1. 2015 navrhla zúžení ul. Veletržní na 1+1 pruh, zahrnující přidání cca 50 parkovacích stání pro rezidenty a cyklopruhy, a zamezující zhoršení situace v ul. U Uranie, kde po otevření Blanky hrozí nárůst dopravy. Z dosavadních jednání Prahy 7 a magistrátu vyplývá, že minimálně Veletržní by se měla zúžit bezprostředně po otevření Blanky.
V usnesení ze dne 2. 6. 2015 pak v reakci na výzvu Magistrátu schválila komplexní soubor opatření po zprovoznění Blanky, jež „by měly vést k výraznému přesunu povrchové dopravy do tunelů a že s těmito opatřeními je nutné začít souběžně s otevíráním TKB“. Vědoma si však toho, že ne všechna opatření lze realizovat okamžitě se zprovozněním, rozdělila opatření na dvě části, tedy ta realizovatelná ihned a ta dlouhodobější. Mezi ta prioritní řadí řadu drobných úprav včetně změn jednosměrek či obnovy tramvajové zastávky Štvanice a samozřejmě obě výše zmíněná opatření. Klíčovým požadavkem městské části je pak nerozšiřovat Libeňský most, či na něm alespoň zřídit plnohodnotné řešení pro cyklistickou dopravu.
V rámci dlouhodobějších opatření pak, jako městská část, jež ze zprovoznění Blanky bude asi těžit nejvíce, zadala asi nejrozsáhlejší soubor opatření ze všech městských částí, jež zahrnuje revitalizaci většiny hlavních tahů podle toho, jak zhruba na nich má poklesnout po otevření Blanky doprava. Jedná se např. o humanizaci ulic Argentinské, Bubenské, Železničářů, Plynární, Nábřeží kpt. Jaroše či Dukelských hrdinů. Dále se jedná o rozsáhlá opatření na podporu cyklodopravy a realizaci záchytných parkovišť v Troji a v Holešovicích. Většinu těchto opatření najdete rozepsané zde.
Pro místní obyvatele by tyto změn měly znamenat zásadní zlepšení a pro řidiče by daná opatření měla být neutrální, díky velkému poklesu zatížení, jež zajistí Blanka.
Praha 8
Klíčovou záležitostí pro Prahu 8 je zahloubení Prosecké radiály jako komunikace přímo navazující na otevíraný tunel Blanka, v úseku mezi mostem Barikádníků a Vychovatelnou. Tomuto záměru vyjádřila podporu rada městské části svým usnesením rady ze dne 5. 6. 2015. Tato desetimiliardová investice (v navrženém rozsahu sporná – více o tom viz naše studie na str. 24) však nebude i za příznivých podmínek rozhodně dokončena v nejbližších letech. Není zatím jasná strategie, jak chce Praha 8 se zvýšenou intenzitou dopravy, jež z Blanky vyjede, nakládat do té doby. Nehledě na to, že ve směru od Pelc-Tyrolky na Balabenku a dále na Žižkov tunel pod Holešovičkami nic neřeší a připravovaná Blanka 2 v nejbližších desetiletích (a doufejme že nikdy) realizována nebude.
Jiná požadovaná opatření tedy Praha 8 oficiálně přes své volené orgány neschválila, nicméně víme, že se zabývá situací v Trojské ulici, kde se po otevření Trojského mostu značně zvýšila doprava. Městská část dále připravuje například obnovu přechodů na Florenci u autobusového nádraží, což je i jedním z námi doporučovaných doprovodných opatření pro zvýšení atraktivity pěší dopravy jako vyvážení dopadů Blanky. Postoj Prahy 8 k situaci těsně po zprovoznění tunelu je tedy spíše pasivní i přesto, že největší přímý negativní dopad bude mít Blanka právě na této městské části.
Shrnutí
Jak můžete vidět z dění na jednotlivých městských částech, zdá se, že se již daří (ač poněkud opožděně), nastartovat přípravu mnoha opatření, která mohou napomoci snížení negativních dopadů zprovoznění tunelu Blanka a také k využití této stavby ke snížení dopravní zátěže v městských ulicích.
Doufáme, že těmto městským částem posloužily alespoň jako částečná inspirace i tyto stránky. Řada našich návrhů je blízká aktuálním požadavkům městských částí. Budoucnost je ale vždy nejistá do doby, než se cokoliv skutečně zrealizuje. O jednotlivých opatřeních se bude rozhodovat jednak v rámci pracovní skupiny na magistrátě (kde se mohou projevit různé politické tlaky velké radnice – magistrátu), jednak nelze pochybovat o vlivu TSK, u kteréžto organizace nelze předpokládat k řadě opatření vstřícný postoj. Téma proto budeme dále pozorně sledovat.