Office 2016 Product Key sale frevvy Buy Cheap Office 2016 products Activation keys 4.8/5 (from 354 reviews) 25.49USD Suppliers cheap Office 2016 Product Key Windows 10 Home Key Office Professional Key sale buy Office Professional 2013 Key http://www.productkeysale.com buy cheap windows 10 key buy cheap office 2016 key buy cheap office 2013 key purchase Windows 10 Professional key canada goose jakke outlet canada goose jakke 2015 canada goose online shop køb canada goose jakker canada goose vest tilbud køb billig ægte canada goose udsalg canada goose jakke mænd tilbud canada goose vinterjakke herre canada goose flyverdragt voksne canada goose pris jakke canada goose jakke billig trillium parka canada goose dame billige canada goose trillium parka canada goose rabat shop ægte canada goose jakke billig canada goose jakke herre tilbud billige canada goose jakker udsalg canada goose danmark 2015 jakke canada goose parka outlet canada goose jakke dba canada goose jacket sale canada goose outlet danmark canada goose trillium parka dam canada goose jakke dame pris canada goose dk jakker canada goose jakker københavn canada goose vinterjakker udsalg canada goose vest sverige til salg billig jakke canada goose canada goose danmark pris store canada goose jakke dame tilbud canada goose jakker 2015 canada goose jakke brugt canada goose dk forhandlere canada goose salg danmark billige goedkoop canada goose jassen online

Profesor Lehovec podpořil realizaci doprovodných opatření.

V Hyde parku ČT24, jenž proběhl 18. 9. 2015 a věnoval se otevření tunelu Blanka, vyjádřil dopravní inženýr prof. Ing. František Lehovec, CSc. podporu realizaci návazných opatření po otevření tunelu Blanka a to nejlépe ihned. Prof. Lehovec je významnou autoritou na poli dopravního inženýrství s desítkami let praxe a je mj. člen Vědecké rady Fakulty dopravní.

Přepis části rozhovoru přinášíme:

lehovec

Jiří Václavek, moderátor ČT:
Sdružení Auto*Mat dnes přišlo s konkrétními návrhy, které podle jejich názoru je nutné realizovat k tomu, aby Blanka měla pozitivní efekt, mimo jiné okamžitě omezit vjezd aut do Starého města a na Malou stranu. Je to opravdu tak nezbytně nutné opatření?
Prof. František Lehovec (ČVUT):
Myslím, že je to alternativní možnost. Já sám se samozřejmě s většinou s těch opatření, které jsou sledovány a připraveny k realizaci, ztotožnuju. Problém je pouze v tom, v jaké časové fázi je uplatnit. Zda současně v den otevření toho tunelu, nebo následně.

JV: Co si o tom vy myslíte? Která ta varianta je lepší? Současně, anebo následně?
FL: Mělo by to být současně. Samozřejmě magistrát očekával nepříjemnosti a rizika spojená s celým tím velký procesem a otevřením tunelu, a proto raději volí taktiku pomalého a postupného uvádění do provozu.

JV: Jaká rizika má naopak ten odklad? Tedy vyčkáme, uvidíme, co to s dopravou udělá a potom přijmeme opatření.
FL: Hrozí nebezpečí, že se to nikdy nepodaří. Uvedu to na příkladu Můstku. Tam, v ulici 28.října Na příkopech projíždělo 25 000 osobních automobilů, a kdyby někdo v této fázi řekl, že ta komunikace může být pro jen pěší nebo veřejnou dopravu (stejně jako Jindřišská, Havlíčkova), všichni by říkali, že je to neproveditelné. Ale poněvadž se tam stavěl podchod, doprava se uzavřela a pak už se nikdy neotevřela.

JV: A to je problém politické reprezentace? Že tedy když se to neudělalo teď, tak nesebere odvahu k tomu to udělat později?
FL: Já jsem přesvědčen o tom, že k tomu dojde. Nepochybuji o tom, že je třeba doprovázet tuto stavbu také o to, abychom dopravu omezili tam, kde škodí nejvíce. Nejenom, že se musí stavět okruhy, ale musí se připravovat i organizační opatření k tomu, aby se té dopravě zabránilo.

Zdroj přepisu a obrázek: ČT24


Nová opatření po zprovoznění tunelu, jež požadujeme

V sekci Co může dát Blance smysl jsme přidali opatření po zprovoznění Blanky. Jedná se o Cykloopatření v ulici Československé armády v Dejvicích včetně zvýšení počtu parkovacích stání včetně grafického konceptu úprav. Dále pak Zjednosměrnění Trojské kde již dnes obyvatelé trpí zvýšenou automobilovou dopravou po otevření Trojského mostu.

Přidali jsme také koncept úprav na Nábřeží Kapitána Jaroše, kde nabízíme koncept řešení plnohodnotné revitalizace veřejného prostoru bez zásadní přestavby mimoúrovňové křižovatky na Vltavské včetně segregovaných a nepřerušovaných cykloopatření nizozemského typu, jež půjde realizovat po snížení intenzit automobilové dopravy po zprovoznění Blanky.


MČ požadují doprovodná opatření se zprovozněním tunelu Blanka (část 2)

V minulém příspěvku (zde) jsme popsali, jaká opatření požadují Městské části dotčené otevřením Blanky (konkrétně se jednalo o Prahu 1, 5, 6, 7 a 8). Nyní se zaměříme na Prahu 2, 3 a 4. 

Praha 1 – zpřesnění

Nejprve se ještě vraťme na Prahu 1, kde se objevily nové imformace. Jedná se o upřesnění toho, jak přesně si Praha 1 představuje zklidnění oblasti Újezd. Zde má v úseku od Náměstí Kinských po ulici U Lanové dráhy a v ulici Vítězné (od Křižovatky s ul. Zborovskou) dojít k vytažení chodníků až k tramvajovým kolejím. De facto se tak bude jednat o protažení stavebního stavu v Karmelitské dále k jihu. Zároveň ještě není rozhodnuto o tom, zda po realizaci tohoto opatření dojde v této oblasti k nějaké regulaci vjezdu, která by podle nás byla více než potřebná – tedy, aby auta i přes stavební úpravy Újezdem i nadále neprojížděla.

Velkou výhodou tohoto řešení budou bezbariérové a dobře přístupné tramvajové zastávky a celkové zlepšení pohybu na Újezdu pro chodce, jež je dnes zcela tristní, možnost větších předzahrádek pro místní podniky či zvýšení počtu a legalizace parkovacích stání. Nevýhodou může být větší zdržování tramvají při horší dopravní situaci, pokud se neomezí průjezd pro auta. Realizace by měla proběhnout příští rok spolu s rekonstrukcí tramvajové trati ve Vítězné ulici, Otázkou je, zda to nebude pozdě. Protože Blanka bude již dávno fungovat, může se stát, že auta z Karmelitské již nebude kam vymístit.

Je také zřejmé, že je zájem řešit problém kolon na Mostě Legií ve směru na Národní divadlo, kde by se měl o cca šířku obrubníku zúžit chodník na jižní straně, aby bylo dosaženo plnohodnotného jízdního pruhu pro auta, opatření mající ambici zásadně zlepšit průjezdnost mostu pro tramvaje. Potvrzen je i záměr na zobousměrnění Národní mezi Májem a Jungmanovo náměstím, jenž umožní lepší průjezdnost pro cyklisty na páteřní cyklotrase A24 (naše opatření zde). V ulici Hybernské pak dojde snad do konce roku k realizaci protisměrného cyklopruhu mezi Opletalovou a Prašnou bránou na trase A25 (jedno z našich opatření po zprovoznění Blanky zde). Tím bude dosaženo ucelené průjezdnosti pro cyklisty na celém Staroměstském okruhu s kvalitní vazbou na Žižkov (když odmyslíme křižovatku Bulhar, ta je ale v provozu průjezdná).

Tranzit na Smetanově nábřeží pak Praha 1 zatím vyloučit nechce. Podporuje ale stavební úpravy spočívající ve vzniku zastávky tramvaje Karlovy Lázně směrem na Staroměstskou (naproti zastávce stávající) a vytažení chodníků až k vozovce, posunutí zastávky Národní divadlo na nábřeží (k zadnímu vchodu do Národního divadla naproti stávající zastávce směr Jiráskovo nám.) a je pro zlepšení preference tramvají. Nebrání se ani výměně povrchu vozovek na Křižovnickém náměstí, kde jsou nepříjemné štípané kostky z r. 2001, což by značně zlepšilo bezpečnost cyklistů při průjezdu tímto úzkým hrdlem a snížilo hluk. Toto zlepšení ale závisí na postoji památkářů – v bránění se této výměně, když všude na Smetanově nábřeží a v Křižovnické je asfalt, ale logiku nevidíme.

Praha 2

Na Praze 2 je zájem omezit magistrálu minimálně ve směru do centra na dva průběžné jízdní pruhy. Pochybujeme však o tom, že je toto opatření realizovatelné, jelikož by znamenalo zásadní omezení průjezdné kapacity magistrály, k němuž TSK a politici z Magistrátu asi v nejbližší době svolení nedají. Spíše v tuto chvíli podporujeme realizaci dalších světelných signalizací, které tolik neomezí kapacitu magistrály, ale zásadně zlepší příčné vazby v území.

Praha 2 především podporuje nové semafory (SSZ) na křižovatkách Wenzigovy se Sokolskou i Legerovou. Ty jsou jako jedno z mála opatření po zprovoznění Blanky již v realizaci. Nad čím ale zůstává rozum stát, je nezřízení cykloobousměrky, která je v rámci SSZ stavebně připravena (přitom ji má Praha 2 ve schváleném cyklogenerelu). Obětováno by bylo pouze několik málo parkovacích stání, jež by se dala nahradit například v místě, kde má Sokolská zbytečně čtyři pruhy (pak se zužuje do tří). Dále Praha 2 podporuje realizaci příčné vazby u Muzea a to na křižovatce s Vinohradskou. Tam již před událostmi 11. září 2001 přechod od severního chodníku k bývalému Federálnímu shromáždění, kde sídlilo rádio Svobodná Evropa, byl. Kvůli protiteroristickým opatřením byl zrušen, po odstěhování rádia ale nebyl obnoven. Nyní panuje na městě shoda, že obnovit by se měl i přechod na jižní straně křižovatky, jenž by konečně nahradil ošklivý a bariérový podchod.

V rámci příčných vazeb by se ale mimo požadavky Prahy 2 určitě hodilo i obnovení přechodu přes Sokolskou na křižovatce s Rumunskou a obnovení příčné vazby na křižovatce ul. Boženy Němcové s oběmi větvemi magistrály tak, aby auta stála mimo zástavbu. Obě nová SSZ by v koordinaci se SSZ na I. P. Pavlově, křižovatkou s Rumunskou a ve Wenzigově pro auta neznamenala žádné kapacitní omezení.

Praha 2 stojí i o revitalizaci ulice Žitné, spočívající v zúžení ze 3 na 2 pruhy po vzoru ulice Anglické, ale je proti protisměrnému cyklopruhu, který my považujeme za naprosto nezbytný (podrobněji o cykloopatřeních v Žitné viz článek Prahou na kole). Návrh na vedení cyklistů ulicí Ječnou nelze brát vážně, jelikož do takového provozu si troufne málokdo. V požadavku na doprovodná opatření se pak Praha 2 vyjádřila i pro vyhodnocení dopadů případného zavření Smetanova nábřeží na území Prahy 2. Tato situace jednak nyní nehrozí a i kdyby k tomu došlo, tak podle dopravního modelu (i díky zahrnutí vlivu síťového efektu dopravní redukce) se žádné problémy neobjeví, (díky velké kapacitě komunikací Městského okruhu).

Praha 3

Blanka se Prahy 3 zásadně nedotkne, ale nepřímé vlivy budou. Praha 3 chce s plánem opatření počkat po vyhodnocení provozu po otevření Blanky.  Jedna z jejích priorit je ale snaha o převedení části tranzitní dopravy z ulic Husitská a Koněvova na Rohanské nábřeží, kde se po otevření Blanky uvolní značná kapacita a které je na velkou zátěž stavěné (na rozdíl od úzké soutěsky Husitské ulice). Ta by nicméně v nejbližších letech měla projít zásadní rekonstrukcí, bohužel se zachováním stávající kapacity, jež vytváří z této ulice dopravní stoku. Co pak chce Praha 3 řešit, jsou nevhodné dopravní zkratky, které řidiči používají při objezdech kolon. To si bude pravděpodobně vyžadovat různé úpravy dopravního značení či jednosměrností.

Praha 4

Praha 4 všeobecně podporuje další humanizaci severojižní magistrály. Konkrétní řešení, ač je Praha 4 signatářem Roadmap k humanizaci magistrály z r. 2012 (více viz zde), ale v rámci požadavků na opatření po zprovoznění Blanky nenavrhla. Nicméně máme zprávy, že podporuje realizaci příčné pěší a cyklistické vazby na Náměstí hrdinů, od ulice Soudní k Děkanské vinici – chodci nyní musejí toto místo obcházet podchodem se zacházkou několik stovek metrů. Na to, že má Praha 4 na humanizaci magistrály eminentní zájem, je to ale málo. Příčných vazeb k obnovení je daleko více.

Praha 5 – doplnění

Přestože většina navrhovaných opatření byla popsána v minulém příspěvku, je třeba ještě zmínit, že Praha 5 požaduje i změny v rámci MHD. Jedná se o zavedení preference tramvají na křižovatkách Nádražní s ulicemi Vltavská a Kartouzská/V Botanice. Chybí ale návrh na tragicky (ne)fungující SSZ na křižovatce Zborovské a Lidické. Naše opatření tímto se zabývající najdete zde.

Dalšími opatřeními jsou zavedení účinnosti buspruhu ve Vrchlického ulici po celý den, zřízení tramvajové zastávky na křižovatce ulic Mozartovy a Plzeňské (tomu ale nedáváme velkou šanci, jelikož by prodloužení jízdních dob mohlo ohrozit dotaci DPP na rekonstrukci tramvajové trati v Plzeňské) a zavedení zastávky autobusu u Husových sadů v ulici Vrchlického. V neposlední řadě se pak staví za vytvoření rychlého autobusového spojení Strahovským tunelem směrem na Prahu 6.

Zajímavým nápadem je pak návrh na obnovení obousměrného provozu na Malém smíchovském okruhu, což by znamenalo možnost výrazného snížení počtu SSZ na uliční síti Smíchova a jednodušší příčné vazby. Tomuto domněle brání protisměrný výjezd z garáží OC Nový Smíchov do ulice Kartouzské, ale ten fungoval ještě v době, kdy tato byla obousměrná. Jako řešení lze postavit jeden semafor pro vjezd do garáží. Zobousměrnění Malého smíchovského okruhu má ambici i výrazně zkrátit cestu autům směřujícím z Plzeňské na Jiráskův most a snížit tak emise aut na Smíchově.

Praha 8 – doplnění

V minulém článku nezaznělo vše o Praze 8, proto podáváme krátké doplnění. Praha 8 chce omezit tranzit ulicí Trojskou, již si řidiči oblíbili jako zkratku z Kobylis po zprovoznění Trojského mostu. Dále plánuje také obnovení úrovňových přechodů na křižovatce ulic Křižíkovy a Ke Štvanici u autobusového nádraží Florenc (ke zrušení došlo v rámci výstavby metra C v 70. letech, naše opatření zde), kde je dnes velmi problematický přístup pro chodce, nemluvě o handicapovaných. Úprava křižovatky by prý měla být hotová do konce roku 2015.

Aktuálně

Za měsíc od posledního článku se toho v oblasti opatření po zprovoznění Blanky příliš nezměnilo. Skutečně realizováno je v tuto chvíli pouze SSZ ve Wenzigově (viz výše), jež by mělo být spuštěno každým dnem. Spolu se zprovozněním Blanky by také měla být zahájena i úprava počtu pruhů ve Veletržní na Praze 7, to je ale pouze zlomek změn potřebných k realizaci okamžitě po zprovoznění tunelu. Doufejme, že na tom Praha konečně zapracuje!


MČ požadují doprovodná opatření se zprovozněním tunelu Blanka (část 1)

(část 2 zde)

Za dva měsíce se opět posunula debata o návazných opatřeních ke zprovoznění Blanky. Především byla počátkem června zřízena pracovní skupina složená se zástupců městských částí a dalších institucí, jež má za úkol shromáždit požadavky městských částí na opatření po zprovoznění Blanky a následně je vyhodnotit a doporučit k realizaci. V průběhu června a července se pak řada městských částí přihlásila s konkrétními návrhy na doprovodná opatření a v různé míře je podpořila usneseními jejich volených orgánů. Požadovaný rozsah a časový horizont realizace těchto opatření se mezi jednotlivými městskými částmi liší, logicky i podle toho, jak moc jsou vystaveny následkům zprovoznění tunelu.

Následující text má za cíl shrnout jednotlivé požadavky městských částí, jichž se otevření tunelu přímo dotýká, tedy Prahy 1, 5, 6, 7 a 8, a porovnat s podněty Auto*Matu na tomto webu. Dění na Praze 2, 3 a 4 v souvislosti s otevřením Blanky se váže především na možnost humanizace severojižní magistrály a jejich požadavky zatím nejsou známy. Humanizaci magistrály má však v programu magistrátní koalice bez ohledu na zprovoznění tunelu.

Začíná se každopádně rýsovat určitá naděje, že se po zprovoznění Blanky – na rozdíl od zprovoznění prakticky veškerých předchozích silničních staveb – nějakých opatření regulujících automobilovou dopravu dočkáme, ač zatím nelze odhadnout jejich rozsah.

Jisté je to, že pokud se s realizací opatření bude váhat, či čekat léta na stavební úpravy, bude to znamenat velké riziko indukce nové dopravy, jež může zpětně zahltit i místa, jimž tunel z počátku uleví (o tom více na tomto blogu). Zpožděná realizace opatření k humanizaci stávajících ulic se tak bude potýkat s nově ustavenými vyššími intenzitami automobilové dopravy na celé síti dotčené Blankou.

Dalším rizikem je to, že se některá opatření nepodaří realizovat, což bude mít dopad na celkovou koncepci opatření, protože ty budou, jak vyplynulo ze studie proveditelnosti Auto*Matu, fungovat nejlépe jako jeden celek. Ale přejděme již k jednotlivým městským částem:

Praha 1

Praha 1 může na zprovoznění Blanky (spolu s Prahou 7) vydělat relativně nejvíce, protože Blanka nově tvoří její západní obchvat. Je pozitivní, že zastupitelstvo městské části schválilo dne 24. 6. 2015 usnesení, že po zprovoznění tunelu Blanka požaduje „vymístění tranzitní automobilové dopravy z Malé Strany a Starého Města do tunelového komplexu Blanka, v co nejkratší možné době po jeho otevření.“ Toto usnesení bylo schváleno drtivou většinou hlasů na základě kompromisu mezi koalicí a opozicí a dává tak vedení Prahy 1 vysokou legitimitu v rámci vyjednávání s Magistrátem.

Konkrétní kroky naznačuje výstup z návštěvy Prahy 1 radním pro dopravu Petrem Dolínkem dne 13. 7. 2015, kdy byla nicméně zmíněna jako určená k vymístění tranzitu pouze Karmelitská ulice. Ze zkušeností (například z akcí Nábřeží Žije) vyplývá, že by se oba břehy měly řešit naráz, jinak se doprava přelévá z jednoho břehu na druhý. Předpokladu, že Praha 1 plánuje v tuto chvíli vymístění tranzitu pouze z Malé Strany, nasvědčuje i zmínka o potřebě rozšířit jízdní pruh pro auta na Mostě Legií ve směru na Národní divadlo. To jistě bude mít pozitivní dopad na plynulost tramvajové dopravy, bude to ale na úkor již tak nepříliš širokého chodníku. Hrozí také zvýšení intenzity levého odbočení z mostu na Smetanovo nábřeží (ke kterému by mohlo dojít zejména při vymístění tranzitu pouze z Karmelitské ul.). To by mohlo zhoršit již tak zoufalé poměry na křižovatce Národní divadlo, kde jedno vlevo odbočující auto může křižovatku zcela zablokovat. Na podrobnosti ale budeme muset počkat.

V rámci výstupů z této návštěvy pak byla zmíněna i další opatření, jež mohou zvýšit smysl Blanky, jako je zobousměrnění Národní třídy mezi Perštýnem a Perlovou. Jako jednoznačně pozitivní se pak jeví snaha Prahy 1 a Magistrátu na urychlení prací na obnovení tramvajového propojení Vinohrad a Hlavního nádraží.

Praha 5

Rada městské části 14. 7. 2015 schválila koncept dílčích úprav dopravního režimu uvnitř zóny Městského okruhu, která by měla vést k částečnému snížení kapacity na vjezdu do blokové zástavby Smíchova a tím ke zlepšení podmínek na tzv. „malém smíchovském okruhu“. Realizaci opatření Praha 5 požaduje ještě v tomto roce. Opožděně tak pětka uplatňuje opatření, jež bylo vhodné realizovat již před jedenácti lety, spolu se zprovozněním tunelu Mrázovka. Otevření Blanky je pak díky dobudování obchvatu centra včetně centra Prahy 5 dobrou příležitostí, jak snížit zatížení Smíchova tranzitní dopravou a tímto také částečně napomoci snížení intenzit dopravy na Praze 1 a Praze 2 a spolu s některými jejich opatřeními tak výrazně ulevit historickému centru.

Největším navrženým opatřením je snížení počtu pruhů na Strakonické od Lihovaru dále do centra. Tam po zprovoznění smíchovské části Městského okruhu (Dobříšské a tunelu Mrázovka) poklesly intenzity skoro na polovinu, aniž by tomu byla přizpůsobena dosavadní podoba ulice (kapacitní komunikace s rychlostí 70km/h). Existující podoba Strakonické brání v rozvoji okolí Smíchovského přístavu (kde je plánována bytová výstavba). V neposlední řadě pak Strakonická přetíná přístupové cesty k řece.

Počet pruhů navrhuje Praha 5 snížit i na pokračujícím Hořejším nábřeží, kde vede silná automobilová doprava hustou zástavbou a negativně ovlivňuje místní obyvatele. Snížením počtu pruhů může mj. dojít i ke zvýšení počtu parkovacích stání pro rezidenty, jichž je v lokalitě velký nedostatek. V ulici V Botanice je plánována změna řešení řadicích pruhů, také s bonusem nových parkovacích stání a v Radlické ulici půjde o odstranění kolize rovně jedoucích aut a vpravo odbočující tramvaje. Jedná se o dlouhodobý neuralgický bod na trase linky 7. Koncepčnímu řešení problematického Malého smíchovského okruhu (včetně preference tramvají na jeho kříženích) se však Praha 5 zatím vyhnula..

U všech opatření platí, že řidiči stále mají víc než dostatečnou volnou kapacitu na dálničním tahu Městského okruhu, právě pro odlehčení Smíchova postavenému a tak nebudou mít na automobilovou dopravu významně negativní dopad.

Praha 6

Ani Praha 6, jako městská část s potenciálně výrazným zatížením dopravou přijíždějící do Blanky, nelenila. Dne 12. 6. 2015 rada schválila rada městské části soubor navrhovaných opatření, jež bude požadovat po Magistrátu po zprovoznění tunelu. Mezi její požadavky patří výstavba komunikace Evropská – Svatovítská v omezené kapacitě, jež umožní díky odklonění dopravy zlepšení podmínek pro chodce na Vítězním náměstí. Dále požádala o sledování všech ulic navazujících na Blanku, s tím, že kdyby se na nich doprava zvýšila, bude požadovat zlepšení bezpečnosti chodců. Jedná se např. o ulice Pevnostní, Na Ořechovce či Střešovickou. Na ulicích Milady Horákové a Patočkově v úsecích nad Blankou požaduje jako opatření ke snížení kapacity, ale zároveň zachování kapacity v případě problému v Blance, instalaci pruhů vyhrazených pro autobusy. Toto opatření je zvláště významné proto, že jinak dojde v úseku Malovanka – Špejchar v součtu Blanky a kapacity na povrchu na zvýšení počtu jízdních pruhů  ze 4 na 10! (6 v Blance a 4 na povrchu, s buspruhy to nově bude „jen“ 8 pruhů). Praha 6 také chce využít tunelů Městského okruhu k vedení expresních linek ve směru na Prahu 5 a Prahu 8. Dále pak požaduje kvalitní a přesné vyhodnocení dopadů tunelu na dopravu a životní prostředí, což však již město opakovaně přislíbilo.

Praha 7

Praha 7 přišla jako první s postojem, že zklidnění souběžných komunikací je nezbytné realizovat ihned se zprovozněním tunelu. Proto Magistrátu již 20.1. 2015 navrhla zúžení ul. Veletržní na 1+1 pruh, zahrnující přidání cca 50 parkovacích stání pro rezidenty a cyklopruhy, a zamezující zhoršení situace v ul. U Uranie, kde po otevření Blanky hrozí nárůst dopravy. Z dosavadních jednání Prahy 7 a magistrátu vyplývá, že minimálně Veletržní by se měla zúžit bezprostředně po otevření Blanky.

V usnesení ze dne 2. 6. 2015 pak v reakci na výzvu Magistrátu schválila komplexní soubor opatření po zprovoznění Blanky, jež „by měly vést k výraznému přesunu povrchové dopravy do tunelů a že s těmito opatřeními je nutné začít souběžně s otevíráním TKB“. Vědoma si však toho, že ne všechna opatření lze realizovat okamžitě se zprovozněním, rozdělila opatření na dvě části, tedy ta realizovatelná ihned a ta dlouhodobější. Mezi ta prioritní řadí řadu drobných úprav včetně změn jednosměrek či obnovy tramvajové zastávky Štvanice a samozřejmě obě výše zmíněná opatření. Klíčovým požadavkem městské části je pak nerozšiřovat Libeňský most, či na něm alespoň zřídit plnohodnotné řešení pro cyklistickou dopravu.

V rámci dlouhodobějších opatření pak, jako městská část, jež ze zprovoznění Blanky bude asi těžit nejvíce, zadala asi nejrozsáhlejší soubor opatření ze všech městských částí, jež zahrnuje revitalizaci většiny hlavních tahů podle toho, jak zhruba na nich má poklesnout po otevření Blanky doprava.  Jedná se např. o humanizaci ulic Argentinské, Bubenské, Železničářů, Plynární, Nábřeží kpt. Jaroše či Dukelských hrdinů. Dále se jedná o rozsáhlá opatření na podporu cyklodopravy a realizaci záchytných parkovišť v Troji a v Holešovicích. Většinu těchto opatření najdete rozepsané zde.

Pro místní obyvatele by tyto změn měly znamenat zásadní zlepšení a pro řidiče by daná opatření měla být neutrální, díky velkému poklesu zatížení, jež zajistí Blanka.

Praha 8

Klíčovou záležitostí pro Prahu 8 je zahloubení Prosecké radiály jako komunikace přímo navazující na otevíraný tunel Blanka, v úseku mezi mostem Barikádníků a Vychovatelnou. Tomuto záměru vyjádřila podporu rada městské části svým usnesením rady ze dne 5. 6. 2015. Tato desetimiliardová investice (v navrženém rozsahu sporná – více o tom viz naše studie na str. 24) však nebude i za příznivých podmínek rozhodně dokončena v nejbližších letech. Není zatím jasná strategie, jak chce Praha 8 se zvýšenou intenzitou dopravy, jež z Blanky vyjede, nakládat do té doby. Nehledě na to, že ve směru od Pelc-Tyrolky na Balabenku a dále na Žižkov tunel pod Holešovičkami nic neřeší a připravovaná Blanka 2 v nejbližších desetiletích (a doufejme že nikdy) realizována nebude.

Jiná požadovaná opatření tedy Praha 8 oficiálně přes své volené orgány neschválila, nicméně víme, že se zabývá situací v Trojské ulici, kde se po otevření Trojského mostu značně zvýšila doprava. Městská část dále připravuje například obnovu přechodů na Florenci u autobusového nádraží, což je i jedním z námi doporučovaných doprovodných opatření pro zvýšení atraktivity pěší dopravy jako vyvážení dopadů Blanky. Postoj Prahy 8 k situaci těsně po zprovoznění tunelu je tedy spíše pasivní i přesto, že největší přímý negativní dopad bude mít Blanka právě na této městské části.

Shrnutí

Jak můžete vidět z dění na jednotlivých městských částech, zdá se, že se již daří (ač poněkud opožděně), nastartovat přípravu mnoha opatření, která mohou napomoci snížení negativních dopadů zprovoznění tunelu Blanka a také k využití této stavby ke snížení dopravní zátěže v městských ulicích.

Doufáme, že těmto městským částem posloužily alespoň jako částečná inspirace i tyto stránky. Řada našich návrhů je blízká aktuálním požadavkům městských částí. Budoucnost je ale vždy nejistá do doby, než se cokoliv skutečně zrealizuje. O jednotlivých opatřeních se bude rozhodovat jednak v rámci pracovní skupiny na magistrátě (kde se mohou projevit různé politické tlaky velké radnice – magistrátu), jednak nelze pochybovat o vlivu TSK, u kteréžto organizace nelze předpokládat k řadě opatření vstřícný postoj. Téma proto budeme dále pozorně sledovat.